Na silnicích nepotkáme pouze osobní či nákladní automobily nebo motorky, nýbrž v hojné míře i cyklisty. Ty samozřejmě najdeme spíše na zapadlejších silnicích, kde není takový provoz, pravdou však je, že setkat se s nimi můžeme v podstatě všude. Mnoho řidičů je nemá rádo, důvod je pak především ten, že cyklisté si neuvědomují, že i oni musí dodržovat určitá pravidla silničního provozu.
Tím nejdůležitějším je samozřejmě to, že nesmí brzdit provoz. V tomto případě by cyklista měl vždy jet u kraje, aby jej auto mohlo snadno předjet, aniž by muselo plně zajíždět do vedlejšího pruhu. Pokud jich jede více, musí se držet v řadě za sebou, nikoliv jet vedle sebe. Jistě, znamená to, že si nebudete moci tak dobře povídat, avšak nikdy nemůžete vědět, kdy se vynoří automobil, kterému nestačíte uhnout.
Dále je to dodržování dopravních značek. I zde mají jezdci na kolech často problémy, neboť jsou často přesvědčeni, že když je jejich velikost v porovnání s automobilem malá, tak je nemusí dodržovat. To platí zejména u jednosměrek. Zde bývají lidé často překvapeni, když se dozví, že i kola je musí poslouchat. Mnohdy také nerespektují semafory, zvláště pokud na dané křižovatce zatáčí. Neuvědomují si, jakému nebezpečí se tím vystavují.
Základní bezpečnostní vybavení, jako je například helma, je ostatně tím dalším, v čem nerespektují zákon. To platí zejména u starších lidí, kteří kolo skutečně využívají jen jako dopravní prostředek a jedou na něm například na zahradu. Nedochází jim, že pokud by nešťastně upadli, mohli by utrpět i vážný úraz hlavy. Případů, kdy se něco takového stalo, ostatně není zrovna málo.
Zdá se tedy, že by bylo ideální, kdyby i cyklisté museli povinně absolvovat kurz, podobně jako řidiči automobilů. I oni totiž mohou způsobit svým jednáním velké škody, a to nejen ostatním, ale také sobě. Připomenout si tedy tato základní pravidla by rozhodně nebylo na škodu, stejně jako tvrdší pokutování jejich nedodržování.