Pokud cestujeme do zahraničí vlastním automobilem, je nutné si dát pozor na několik věcí. Tou první a nejdůležitější je samozřejmě fakt, že pravidla silničního provozu, kterými se musíme řídit, jsou mnohdy úplně jiná, včetně samozřejmě maximální povolené rychlosti. Pokud není řidič s těmito pravidly dostatečně obeznámen, může mít následně problémy.
Samozřejmě při vstupu do země jsou na hranicích cedule, které sdělují ty nejzákladnější věci, avšak jsou zde i detaily, o kterých nemusíme vědět a které by pro nás mohly být obtížné. Je to například předjíždění, které může mít úplně jiná pravidla, než na která jsme zvyklí.
To samozřejmě vzbuzuje otázku, proč tomu tak vlastně je. Z jakého důvodu mají i sousední státy odlišné normy, pokud se jedná o dopravu? Může za to více faktorů, z nichž mnoho si lidé ani neuvědomují.
V první řadě je to samozřejmě kultura. V rozdílných státech mají lidé odlišnou mentalitu, a tomu také odpovídá styl řízení. Tomu se pak přizpůsobují zákony, které musí během jízdy dodržovat. Svobodomyslnější národy mají tyto zákony obvykle volnější než ty, které dbají více na pravidla. Pak je tu také krajina a typ silnic, které v dané zemi najdeme. Pokud se, jako například v USA, skládá především z dlouhých, rovných cest, lze tu jezdit rychleji než například v alpských oblastech, kde jsou časté serpentiny s prudkými zatáčkami.
V neposlední řadě je tu pak stav silnic. Čím horší je tím pomalejší řízení vyžaduje. A v některých zemích skutečně nemají dostatek financí na udržování cest v dobrém stavu. Koneckonců, ani v našich končinách nejsou některé silnice a dokonce ani dálnice v dokonalém stavu. Není tedy divu, že se vždy řízení musí přizpůsobit konkrétním podmínkám, kterým pak odpovídají i místní zákony. Pokud tedy chceme do některé cizí země cestovat, nebo jí i jen projíždět, je nutné, abychom si tyto zákony dobře nastudovali, abychom neměli následně potíže.